==for english translation come back in next few days==
Jeden experiment skončil a nemohu se s Vámi nepodělit o výsledek!
Ježto není nad zkušenost vlastní, rozhodla jsem se nakrátko odskočit od svého opěvovaného režimu 80/10/10 (rozložení kalorického příjmu za den zkonzumované potravy na podíl minimálně 80% ovocných cukrů, maximálně 10% bílkoviny a maximálně 10% tuku) a na vlastní tělo zkusit, jak to teda s tou bílkovinou je.
Je to nejčastěji vytažený argument při diskuzi se zastánci stravovacího "mainstreemu" = hlavního proudu a pouze teorií je těžko vyvratitelný.
Vzhledem k dlouhodobému dodržování principů 80/10/10 je tělo dobře vyladěno na to, aby jakoukoliv disharmonii bezprostředně ukázalo. Podobný experiment jsem nedávno provedla s položkou "tuk" v denním příjmu energie, nyní byla na řadě bílkovina.
Mám se natolik ráda, že experimentovat s živočišnou bílkovinou se mi rozhodně nechce, tedy k tomuto účelu posloužilo dobře tofu, tempeh a jiné sojové záležitosti.
Zároveň, jelikož právě tofu bylo dlouhou dobu pro mne to, co pro spoustu lidí cukr, pečivo a podobné lákadla směrem zpět, chtěla jsem se s ním vypořádat poznáním.
Zvýšila jsem tedy na dobu jednoho týdne příjem bílkoviny z 10 na průměrně 20% a sledovala, co to se mnou dělá. Ubrala jsem zároveň mírně ovoce - rozumněj, pořád se bavíme o kilech ovoce, která denně sním :) a zařadila více hlavně zelených listů.
Rozhodně zjištění, které mi toto zaexperimentování přineslo bylo naprosto nečekané. Byla jsem přesvědčena, že mnohem více letargie a únavy přijde po zvýšení podílu tuků, ale nikoliv.
Jak to tedy dopadlo?
Zvýšení podílu tuku (avokáda, ořechy) mi způsobovaly návrat trávicích potíží, vylučování nedostatečně strávené potravy a permanentní průjem (který mne provázel 3 roky před přechodem na syrovou stravu), což bylo velmi nepříjemné, ovšem nepřicházela letargie a únava. Zde tedy bylo na snadě si říct, že rostlinné tuky v nadměrné konzumaci způsobují totéž, co tuky živočišné. Sice tělu dáváte "něco nóbl" v kategorii tuků, ale pořád mu dáváte tuk.
Zato bílkovina mne naprosto překvapila - její nadměrná konzumace mne vedla k vyvedení z přítomnosti, ztrátě soustředění a odčerpání energie, emočnímu neklidu a ztrátě akce. Jakoby idee opět zůstávaly daleko od realizace, objevila se tendence věci odkládat, a radost ze života a jemnohmotné vnímání se VELMI ztlumilo. Pozorovala jsem nárust stresu, neklidu a vnitřní agrese.
Wow!
To jsem tedy od bílkoviny nečekala!
Experiment mi dal pevnou půdu pod nohama v hájení systému 80/10/10 jako cesty k vyrovnanému duševnímu stavu, akčnímu životu a optimální kondici.
Takže, až Vám někdo bude tvrdit, že Vám musí určitě chybět bílkovina a bude Vám to tvrdit, protože "to se přeci obecně ví", nedejte se. Ten člověk nikdy pravděpodobně nezkusil tělo vyčistit a poté hledat jemnou rovnováhu poměru příjmu živin dohodou a nasloucháním vlastnímu tělu, které jediné ví, co je pro jeho fungování optimální.
Nejsem žádným striktním zastáncem čehokoliv kromě úzkého kontaktu s vlastním tělem. Zbavit se závislostí a hledat cestu je největší životní dobrodružství plné silných niterných zážitků.
S láskou a hlubokou vírou v každého z Vás,
iwua
Příspěvky
